Líheň
Líheň je postavena z osb desek a obložená 5cm polystyrénem. Dvířka jsou s okýnkem, které je z plexi skla (4mm). Záměr byl, abych mohl pozorovat kuřata jak se mi budou líhnout. Má to i ztráty tepla, ale stojí to za to vše vidět . Jako topení v líhni mám dvě žárovky, které jsou řízené termostatem na teplotu 37,5 až 38,5 stupňů. Termostat jsem si koupil jako stavebnici na internetu a stála mě i s poštovým cca 600Kč. Dvířka mám utěsněné molitanem. Vevnitř mám jemne pletivo a pod ním je miska s vodou, aby byla dostatečná vlhkost. A ještě musíte mít ventilátor, který je pro dobré rozmístění vzduchu a přisávání.
Žaludová káva
Druhý pokus zpracování žaludů dopadl lépe, než první. Nasbírali jsme druhou várku, pěkné velké žaludy, zrovinka začínaly klíčit. Vyloupal jsem je jako posledně, ale nevařil. Mísu plnou žaludů jsem naplnil vodou, kterou jsem dvakrát denně vyměnil. To celé čtyři dny.
Úvaha na kombinaci FIFO a strategických zásob
1) FIFO - tedy pravidelná rotace běžně konzumovaných potravin
2) Strategické zásoby
Domnívám se, že optimálního výsledku, tedy zajištění přežití rodiny, dosáhnujen kombinací obou metod.
Žaludové bramboráky
Nastal čas vyzkoušet, jak dokážeme žaludovou mouku zpracovat. Nejprve jsem ji jen smíchal se solí, s vodou a s tmavou chlebovou pšeničnou moukou v poměru 4:1, protože samotná žaludová mouka má nízkou pojivost - placka by nedržela pohromadě. Výsledné placky chutnaly jako velmi sražený a celkem nedobrý tmavý chléb. Ne, takhle ne.
Žaludová mouka
Minulý víkend jsme spolu se Sepštákem a Vymrcňákem sbírali žaludy, ze kterých chci udělat mouku. Zkouším to už teď, mám jednu zimu na to vypilovat některé postupy, abych je příští rok uměl a nezvoral to.
Zdroje zeleniny v přírodě
Na jar sa ľuďom núkali zdroje v podobe divo rastúcej zeleniny. V ľudovej kuchyni sa konzumovala mladá nasekaná žihľava.