Moje zkušenosti se zásobami

Než se pustím do mých komentářů, tak chci poznamenat, že nouzové zásoby potravin je nutno chápat jako něco, co se vám může hodit kdykoliv v každodenním životě. Není to žádný „fetiš pro notorické paranoiky“, kteří se bojí „konce světa“. My jsme např. naše nouzové zásoby ocenili již 2x a to přitom nešlo o žádný konec světa. Poprvé když jsem musel změnit zaměstnání, protože stará firma skončila a nástupní plat na novém místě byl dost zdrcující a podruhé když jsme kvůli úpravám v podkroví museli platit na naše poměry „gigantické“ doplatky energií a i faktury stavařů vylezly mnohem výše, než kdokoliv čekal. V těch chvílích jsme pochopili, že nouzové zásoby jsou vlastně dobře uložené peníze...



A teď už k mým poznámkám - v minulé části jsem uvedl německý seznam doporučených potravin, které by měly tvořit nouzové zásoby potravin pro 1 dospělou osobu na 14 dní. Seznam vypadá na první pohled trochu maximalisticky až šíleně, ale to jen na první pohled. Po našich domácích zkušenostech si naopak troufám tvrdit, že je spíše minimalistický až nedostatečný.


Ale než vysvětlím proč, tak chci nastínit pár „dobrých babských rad“ ohledně zásob:

- Ať už vás potká jakákoliv krizová situace, tak musíte předpokládat, že prožijete více stresu než obvykle a dost možná i více fyzické námahy než obvykle. Proto musíte mít připraveny hlavně nutričně a energeticky bohaté potraviny. Za špatného počasí a v zimě je nutné počítat s dalším zvýšením kalorického příjmu.

- Jelikož „neznáte dne ani hodiny“, kdy budete nouzové zásoby potřebovat, tak je nutno pravidelně kontrolovat doby trvanlivosti jednotlivých kusů a „dobíhající“ kusy průběžně konzumovat a nahrazovat novými. (Pečlivější si mohou udělat malé skladové hospodářství... :-)

- Z předchozích bodů zároveň plyne, že skladbu zásob je nutno volit tak, abyste měli jistotu, že to všichni opravdu budou jíst. Čili nic exotického, pouze výrobky, které dobře znáte a běžně jíte.

- Jednorázový nákup tak velkého množství potravin představuje velkou finanční investici, nic pro běžnou rodinu, jako je třeba ta naše. Proto je nutno počítat s postupným budování zásoby – což znamená, že budete muset průběžně nakupovat více.

- Také je potřeba potraviny vhodně uložit, aby je nezničila vlhkost nebo škůdci (myši, moli, mravenci). O tom napíšu zase v příštím pokračování.


A nyní už k seznamu - vezmu to popořadě, tak jak je to v seznamu uvedeno:

Výrobky z obilovin a chleba:

Trvanlivým celozrnným chlebem je míněn balený plátkovaný celozrnný chléb (např. od Bonavity ale to je jen jeden příklad za všechny), který má obvykle trvanlivost 6 až 9 měsíců. Díky tomu, že je celozrnný je také velmi výživný. Balíček 500 g stojí cca 25 až 35 Kč, jak kde.

- Podle mne je ale množství chleba v nouzové zásobě velmi hrubě podceněno - doporučený 1 kg chleba postačí 1 dospělému člověku tak max. na 2 dny. Tj. výše zmíněný 500 g balíček je tak pro jednoho člověka na den a to ještě "kdo ví jestli". Vzhledem k tomu, že chleba je opravdu jedna ze základních potravin, tak rozumné množství pro 1 osobu na 14 dní je cca 7 kg - tedy 14 půlkilových balíčků.

- Suchary - nevím jak u vás, ale u nás doma suchary nikdo nechce. Místo sucharů proto radím tzv. "křehký chléb" (např. tento). Na 14 dní bych to viděl tak na min 3 balíčky na osobu.

- Knäckebrot - také ho téměř nejíme, je pro náš vkus příliš tvrdý a suchý. Doporučuji zcela vynechat - nahradí ho výše zmíněný trvanlivý chléb.

- Těstoviny – jistě, ale pozor, musí se vařit. A vařit v nouzových podmínkách za katastrofické situace nemusí být zrovna jednoduché – napíšu o tom příště. Pro opravdové krize je možná vhodnější tzv. kus-kus, který stačí zalít horkou vodou a nechat nabobtnat. Doporučených 400 g na 14 je samozřejmě nesmysl, počítejte spíš tak 2 kg. U kus-kusu možná méně, hodně nabobtná.

- Rýže - proč ne, ale zase pozor, potřebuje vařit. I když se zásobíte předvařenou rýží, tak problém zůstává. Také mám zkušenost, že rýže je dosti chudá na energii (a ta loupaná i na živiny) a rychle "projde žaludkem", takže po ní člověk brzy dostane zase hlad. Což může za krizové situace způsobit zbytečně další stres. Ale jako zpestření je asi dobrá.

- Ovesné vločky - rozhodně, nejlépe jako zapékané slazené müsli s ovocem, ořechy či čokoládou. Ty se dají jíst i „na sucho“ a je to energetická bomba. Ale pozor na skladování, aby se vám do nich nedali mouční moli.

- Brambory - určitě ano, ty jsou skoro "super-potravina" pro případy nouze, ale i ty se musí vařit a to dost dlouho. Množství 1 kg je ale žalostně málo, tolik někdy sní dospělý člověk na jedno jídlo. Na 14 dní počítejte na jednoho alespoň 5 kg brambor.


Konzervované luštěniny a zelenina - bez debaty ano, ale více, než je uvedeno v seznamu. Na 14 bych to pro jednoho člověka viděl tak aspoň 2x až 3x více (chřest můžete vynechat :-). Konzervy vydrží obvykle 2 roky, což je pro účely nouzových zásob ideální.


Ovocné kompoty a konzervy a ořechy - samozřejmě ano, ale opět více, než je uvedeno. Zase tak aspoň 2x až 3x, podle chuti můžete zvolit i užší nebo jiný sortiment. Jsou ideální jako energetická bomba.


Voda:

Zde musím konstatovat, že doporučených 24 l je naprosto nedostatečné množství, velmi hrubě podceněné, což je dost katastrofální, protože voda je opravdu životně důležitá. Bez nějaké té konzervy nebo kompotu vyžijete asi bez problémů, ale bez vody se běžný člověk začne hroutit po několika málo hodinách. Na ony v literatuře uváděné 3 dny můžete zapomenout. Běžný člověk začne bez vody omdlévat a / nebo blbnout opravdu už za pár hodin. Vzpomeňte si na úžeh.

Těch doporučených 24 litrů by dle mých zkušeností vystačilo jednomu člověku tak sotva na týden, ale spíš ani to ne. V přepočtu to vychází 1,7 litrů vody na 24 hodin, což je opravdu žalostně málo. Člověk běžně konzumuje mnoho "skryté" vody i v jídle, např. v polévkách. A na vaření taky nemůžete použít zrovna "vodu z louže".

Reálné množství pitné vody na den pro dospělého je podle mne tak min. 3 litry, ale spíš tak 5 – a to se stále bavíme jen o nouzovém množství. Když se to přepočte, dá nám to tak 45 až 70 litrů vody na jednu dospělou osobu na 14 dní, což samozřejmě, když to přepočtete na láhve balené vody, tak to na první pohled vypadá jako naprostý nesmysl. Jenže pokud by náhodou z nějakého důvodu nefungoval veřejný vodovod, tak bude voda vzácností a pak bude každá zásoba dobrá.


Mléko, maso - to záleží na tom jak moc tyto potraviny konzumujete. Pokud bez masa nemůžete být ani půl dne, pak musíte hodnoty v seznamu násobit tak nejméně 5x či 10x. Pokud jste vegetariáni, nahraďte maso luštěninami.


Tuky a oleje – také je nutno brát je jako jednu z životně důležitých potravin, navzdory tomu, že se běžně tvrdí, že raději žádný tuk. V případě krize je to ale trochu jinak. Silně doporučuji zásobit se panenským olivovým či konopným olejem, protože mimo jiné mají díky obsahům tzv. omega-mastných kyselin silně pozitivní vliv na činnost mozku. Dobré nouzové jídlo je např. celozrnný chléb namáčený do panenského olivového oleje s kořením – konzumují to tak v Asii (a nebo v českých čajovnách :-) s chlebovými plackami a silně se to osvědčilo.


V seznamu je uvedeno mnoho důležitých potravin na konci. Z nich chci vypíchnout hlavně:

- Koření – toho je potřeba mít v zásobě dost, bez koření jsou vařená jídla dost nechutná – výběr záleží na vás

- Sůl – jedna z životně důležitých potravin, vykašlete se na současný trend „solit co nejméně“. Ten vznikl kvůli tomu, že jíme mnoho „skryté“ soli v hotových potravinách. Pro případy krize je ale potřeba mít ji v dostatečné zásobě, na rodinu aspoň 0,5 kg, ale pozor, snadno chytá vlhkost. Jen pro ilustraci jak je sůl důležitá – „hladovkáři“ obvykle konzumují velké množství soli, díky tomu mají daleko menší pocit hladu. Což je informace, která se vám může ve vhodný čas dost hodit...

- Čokoláda – jedna z nejdůležitějších „super-potravin“ pro případ krize. Ale nehromaďte „načančané“ mléčné čokolády, nejlepší je kvalitní hořká čokoláda s vysokým obsahem kakaa. Té mějte v zásobě raději více než méně.

- Mouka – pro běžné krize určitě, domácí pečení vám může pomoci ušetřit, ale pro veliké krize zatím nevím, musí se dlouho péct, což spotřebuje mnoho energie. Pozor na správné skladování, mouka se může snadno zkazit.


Tolik k mým poznámkám. Je z nich vidět, že reálné množství nouzových zásob potravin je značně větší, než doporučuje německý seznam.

Pro opravdové „survivalisty“ tu mám ještě další drobnou informaci z Německa, ohledně odhadovaných zásob nejzákladnějších potravin na jednu osobu jeden rok – a to je teprve „masakr“ jak co do množství tak co se týká nároků na skladování:

- 170 kg pšenice nebo jiných obilovin v celých zrnech,

- 45 kg cukru nebo medu (cukr vydrží desetiletí, med je skladovatelný neomezeně),

- 45 kg odstředěného mléka v prášku (trvanlivost je uváděna většinou 2 roky, ve skutečnosti je možné mnohem delší skladování),

- 6 kg soli (suchá vydrží neomezeně, ale pozor na vlhkost)

převzato: http://www.ekovesnicky.cz

Aktivní témata na fóru

  • Ja som sa tak od začiatku 80tych rokov úspešne venoval získavaniu drahých kovov z elektronického...

  • Postrehol som odkaz na videjko, kde je vidno po krúpoch zdecimovanú obrovskú solárnu elektráreň. Je...

  • Kua,100g....to uz su elektrody!To su tyce,ci pasoviny.Odlial si si ich sam,ci dostat kupit aj take...

  • Je to vo vyústení prítoku (3/4, dĺžka 630m) do rezervoára, elektródy sú 2x 100g, úbytok...

  • Mam,ale oni tam naozaj umieraju.A nedokazu sa vzopriet.Nemuseli by umierat,keby ti chudaci  na obidvoch stranach...